Štítek: PL/SQL

Klíčovým konceptem objektově orientovaného programování (OOP) je dědičnost, která umožňuje seskupovat vlastnosti a chování do hierarchie. Tímto způsobem mohou nové objekty automaticky získat funkcionalitu (metody, proměnné, konstanty atp.) ze svého předka.

Objektové programování není devizou pouze vyšších jazyků, velmi podobného principu jde docílit i v PL/SQL pomocí speciálního typu OBJECT. Třída, resp. objekt je definován stejně jako např. package, tedy předpisem a samotným tělem.

Záchytné body jsou mechanismem uvnitř PL/SQL bloku, který umožňuje rozdělit prováděnou transakci na dílčí celky, neboli milníky. K těmto milníkům se poté lze jednoduše vrátit, aniž bychom přišli o celou transakci.

Jak již bylo naznačeno v úvodu, pro zachytávání chyb běhu programu slouží část bloku uvozená klíčovým slovem EXCEPTION.

V minulých dílech byla většina příkladů demonstrována na úrovni jednoho anonymního PL/SQL bloku. V praxi je ale vhodnější funkcionalitu sjednocovat do logických celků, takzvaných balíků.

Mezi pojmenované bloky zařazujeme procedury a funkce. Ty lze volat opakovaně. Deklarativní sekci uvnitř obou druhů metod značí klíčové slovo IS, které je povinné, další členění na výkonnou část a část pro zpracování výjimek je totožné s bloky anonymními.

Pro cyklické opakování bloku kódu jsou v PL/SQL připraveny konstrukce FOR a WHILE.

Problematika struktur, které jsou schopné pojmout více hodnot, je díky rozdělení databáze Oracle na SQL část a procedurální PL/SQL nadstavbu poněkud rozsáhlejší. Také jednotlivé verze databáze přináší drobné odlišnosti v použití daných struktur.